Agrodružstvo Lhota pod Libčany, Rakytník Cvrček, Zemědělské družstvo Libčany, Zemědělské družstvo Všestary, Rodinná ovocnářská farma Miroslav Frydrych, Ovoce Lexman, KAND s.r.o.

Ovoce a zelenina jsou nedílnou součástí našeho jídelníčku. Obsahují spoustu minerálů, vitamínů a stopových látek. V supermarketech i na pultech menších obchodů najdeme různé druhy domácích i cizokrajných plodů ovoce a zeleniny. Pro náš organismus je nejzdravější to, co vyroste v místě, kde žijeme. Exotické ovoce a zelenina jsou sice výborným a chutným oživením jídelníčku, ale tělo je neumí zpracovat tak dokonale jako úrodu, která vyrostla v našich zeměpisných šířkách.Plnohodnotné a chemií nezkažené plody je nejlépe si vypěstovat na vlastní zahrádce. Chuť je úplně jiná a i obsah všech důležitých látek je mnohonásobně vyšší, než u produktů se kterými se setkáváme v regálech obchodů.

V zimě je zbytečné utrácet peníze za „čerstvou“ zeleninu i ovoce. Mají jen zlomek vitamínů a minerálů než by měly mít. Je lepší dát přednost zavařenému ovoci z domácího sadu, sušeným křížalám nebo uskladněným jablkům. Zeleninu z vlastních zdrojů můžeme uchovat v mrazničkách (výživová hodnota i chuť se nejvíce blíží zelenině čerstvé).
Ovoce naše tělo čistí. Většinou obsahuje více jak 90% vody a také hodně sacharidů. Nemá téměř žádný tuk a bílkoviny. Vedle zeleniny je ovoce náš nejbohatší zdroj vitamínu C. Vitamín C bývá v ovoci rozložen nerovnoměrně, v povrchové části je ho více než uvnitř, nejvíce je ho pod slupkou, proto plody zbytečně neloupeme.
Pro botaniky je ovoce hospodářská rostlina s jedlým plodem (nad zemí) – tedy včetně některých rostlin obvykle za ovoce nepovažovaných, luštěnin nebo rajčat. Podle botanické charakteristiky plodu se dělí na:

• jádroviny (malvice)
• peckoviny (peckovice)
• skořápkoviny (uměle vytvořená skupina, protože plodem skořápkovin je peckovice)
• bobuloviny (bobule aj.)
• jahodník (nažka, konzumuje se zdužnatělé l
  ůžko

Zelenina svou barvou a aromatickými látkami dodává pokrmům přitažlivý vzhled, chuť, vůni, povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje vylučování žaludečních šťáv. Zelenina obsahuje velmi málo bílkovin, tuků i sacharidů, její energetická hodnota je nízká. Obsahuje hodně vlákniny, která podporuje střevní peristaltiku a vyprazdňování.
Zelenina se rozděluje do několika skupin. Některé se prolínají.

Nejčastěji podle částí rostliny, pro které je především pěstována:

•  Plodová zelenina – tykvovité druhy, jako okurky, melouny, rajčata, lilek
• Kořenová zelenina – mrkev, řepa, celer, tuřín, ředkvička, křen
• Listová zelenina – salát, špenát
• Lusková zelenina – hrách, fazole, čočka, sója
• Cibulová zelenina – čeleď liliovitých, cibule, česnek, pórek
• Košťálová zelenina – bruk
  vovité druhy, zelí, kapusta, květák, brokolice
• Kořeninová zelenina – řazená i podle názvu mezi koření, patří sem majoránka, kmín, kopr, fenykl

Přes veškerou snahu a osvětu je spotřeba ovoce a zeleniny v ČR, bohužel, stále nízká.

(zdroj: Wikipedie, Naše hobby)